David Janků: Moje pátá ostravská sezona byla úspěšná
Šesté místo po základní části, přímý postup do čtvrtfinále play off a vyrovnaná série s Libercem. Byla ta letošní sezona úspěšná?
Až na moje zranění považuji letošní sezonu určitě za úspěšnou. Chyběla jen ta třešnička na dortu v podobě postupu do semifinále. V základní části se naše výkony pohybovaly nahoru a dolů. Do toho covid pauza a pak přišly ekonomické problémy, kdy klub musel propustit našeho prvního nahrávače. Myslím, že v tomto momentě nám nikdo moc nevěřil. My jsme se ale nevzdali a dotáhli to na šesté místo a přímý postup do play-off. To nám všem spadnul kamen ze srdce. S Libercem jsme pak zahráli dobrou sérii a pořádně jsme jim zatopili. Chybělo málo.
Kde se rozhodlo, že jsme nepostoupili do boje o medaile?
Myslím, že to cítíme všichni stejně, rozhodl třetí set ve 4. utkání u nás v Ostravě. Kdybychom tu koncovku vyhráli, tak by možná bylo všechno jinak. Ale to je jen kdyby.
Do Ostravy jsi kdysi přišel jako hostující hráč z Karlovarska. Kolik sezon si nakonec v našem dresu strávil a jak budeš na působení v Ostravě vzpomínat?
Ano, přišel jsem jako hostující hráč z Karlovarska. Po dvou letech jsem ale přestoupil a stal se hráčem VK Ostrava. Teď končím pátou sezonu. Vzpomínat budu jenom v dobrém, poznal jsem tu skvěle lidi jak při volejbale, tak i mimo něj, a zažil tu spoustu pěkných zážitků.
Vystřídalo se kolem tebe mnoho spoluhráčů. Je pravdou, že jste vždy sázeli na soudržnou partu?
Za těch pět let se kolem mě protočilo dost hráčů a musím říct, že jsme měli každý rok výbornou partu a nepamatuji, že by Ostrava nakoupila nějakého “ rozesírače” party.
V čem je ostravské volejbalové prostředí specifické?
Asi nejvíc v tom, že se tu za těch pět let vždy sázelo na mladé a bojovné hráče, výjimkou byl Venca Kotas, ne že by nebyl bojovný. A myslím, že jen první, možná ještě druhý rok jsem byl v té mladší polovině týmu.
Změnila se nějak výrazně tvá role v týmu, když si se stal kapitánem?
Tak určitě. Jakožto kapitán jsem byl spojka mezi trenérem a týmem. A samozřejmě taky na hřišti, kde jsem za tým diskutoval s rozhodčím. Jinak si myslím, že má role v týmu byla stejná jak předtím.
Jak se vyvíjí tvá léčba těžkého zranění? Je naděje, že bys ještě mohl bojovat o reprezentační dres a účast na Mistrovství Evropy?
Vyvíjí se tak, že noha drží a hojí se. V úterý jsem byl na kontrole, kde mi vytáhli stehy. Pak mám mít ještě nějaký týden nohu v klidu. Uvidím, jak dobře půjde rehabilitace. Za mě si myslím, že reprezentaci nestihnu, a i kdyby ano, tak bych ještě musel hodně bojovat o vstup do finální nominace, kde je veliká konkurence.
